Prodej nemovitosti a platba daně

Prodej nemovitosti a platba daně

Dne 5. srpna 2016 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 254/2016, kterým se mění zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí. Novela platí od 1. 11. 2016.

Poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí je vždy nabyvatel (kupující). Novelou zákonného opatření došlo ke sjednocení osoby poplatníka daně z nabytí nemovitých věcí v osobě nabyvatele. Změna osoby poplatníka zároveň odstraňuje institut ručení.

Jinými slovy se tak poplatníkem daně stává kupující.

Výše daně při prodeji nemovitosti

Společně s daňovým přiznáním platíte také zálohu na daň, ze které bude následně daň zaplacena. Jak je to v praxi?

Daň z nabytí nemovitých věcí je stanovena na 4 % ze základu daně. Základem daně z nabytí nemovitých věcí je nabývací hodnota snížená o uznatelný výdaj (uznatelným výdajem je znalecký posudek zjištěné ceny). Nabývací hodnotou je sjednaná cena (cena sjednaná v kupní smlouvě), srovnávací daňová hodnota (stanovená FÚ nebo znaleckým posudkem), zjištěná cena nebo zvláštní cena.

Ve většině případů bude nabývací hodnotou ta vyšší z porovnání sjednané (kupní) ceny a srovnávací daňové hodnoty. Srovnávací daňová hodnota je 75 % směrné hodnoty nebo zjištěné ceny. Jestli pro srovnání použijete směrnou hodnotu či zjištěnou cenu, je na vás a i zde platí, že každá nemovitost má své specifika i při placení daně.

Zjištěná cena je cena stanovená odborným znaleckým posudkem. Náklady na znalecký posudek lze po prokázaní výdajů odečíst ze základu daně. Vše je potřeba náležitě doložit v daňovém či dodatečném daňovém přiznání.

Směrná hodnota je údaj, který stanovuje finanční úřad na základě údajů vyplněných v daňovém přiznání. V praxi jde o cenu místně obvyklou. Z toho vyplývá, že je směrná hodnota stanovena až po podání daňového přiznání.